|
| |
|
|
Pohled na křesťanskou askezi a její význam pro duchovní život podle Sv. Terezie od Ježíše
Bušková, Magda ; Sládek, Karel (vedoucí práce) ; Lorman, Jaroslav (oponent)
Záměrem práce je seznámit s pojetím křesťanské askeze a jejího významu pro duchovní život podle sv. Terezie od Ježíše. Positum práce je vymezeno třemi hlavními díly sv. Terezie: Život, Cesta dokonalosti a Vnitřní hrad. Předmětem analýzy je Tereziin život, intelektuální reflexe a její konkrétní rady. Schéma práce je strukturováno třemi oblastmi: Tereziinou asketickou formací, asketickým programem reformy a askezí tereziánské modlitby. Teoretickým východiskem celé práce je stanoveno rozlišování aktivní a pasivní askeze a jejich přítomnost v dílech svaté Terezie. Za pomoci této metodologie jsou analyzovány Tereziiny projevy duchovního života a její nauka. Asketická formace Terezie je sledována v jejích dvou životních etapách, nejprve v období před vstupem do kláštera Vtělení, a poté po vstupu do kláštera Vtělení. Asketický program reformy předkládá tereziánskou triádu vzájemné lásky, oproštěnosti od všeho stvořeného a pokory. Poslední část práce se zabývá askezí modlitby podle svaté Terezie, v níž jsou představeny základní aspekty tereziánské modlitby. Asketické etapy modlitby jsou zkoumány podle schémat nacházejících se v dílech Vnitřní hrad a Život. Klíčová slova Askeze, aktivní, pasivní, Terezie, modlitba, pokora, oproštěnost, láska, reforma, sebezápor
|
|
|
Otec západního mnišství Benedikt z Nursie
Valová, Terezie ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Summary: OTEC ZÁPADNÍHO MNIŠSTVÍ BENEDIKT Z NURSIE FATHER OF THE WESTERN MONASTICISM ST. BENEDICT OF NURSIA TEREZIE VALOVÁ Tato práce se zabývá "otcem západního mnišství" Benediktem z Nursie. Úvodní část zpracovává dobu, která předcházela Benediktově a ve stručnosti ukazuje rané podněty, které vedly ke vzniku křesťanského mnišství. Základem byla asketická praxe provozována jednotlivci či skupinami mimo křesťanskou obec, která rychle pronikla v rané církvi mezi křesťany a zakotvila v rodícím se mnišství, jako důležitý aspekt monastického způsobu života. Klíčovou části práce je život Benedikta, o jehož svědectví píše v 6. století papež Řehoř Veliký ve svých Dialozích. Tato práce sepisuje zlomek legendárních Řehořových příběhů Benediktova života, které hrály rozhodující úlohu na životní cestě Benediktově a ukazují muže zbožného, pevného ve ctnostech, otevřeného lásce, oddaného Bohu a prostoupeného duchem všech spravedlivých. Závěrečná část práce se obrací k odkazu, který Benedikt po sobě zanechal a poukazuje na výjimečnost jeho spirituality, jež se odrážela i v běžných stránkách lidského života a také dnes má mnohé co říci nejen povolaným služebníkům Boha v mnišských řadách, ale i mimo ně a rovněž může sloužit jako inspirace světu světskému. Výchozí literaturou pro tuto práci byly prameny, které zpracovávají...
|
|
|
Dějiny kláštera Kladruby
Brasová, Alena Petra ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o dějinách kladrubského kláštera, o období založení a jeho vývoji v jednotlivých staletích. Dále jak se vyvíjel a měnil život v klášteře, ale i mimo něj a poukazuje na výjimečné architektonické dílo barokní gotiky od známých českých architektů Jana Blažeje Santiniho Aichela a Kiliána Ignáce Dientzenhofera.
|
|
|
Askeze východní a západní mnišské tradice zaměřená na evangelijní rady v díle Tomáše kardinála Špidlíka
Láznička, Viktor ; Sládek, Karel (vedoucí práce) ; Matějek, Jaromír (oponent)
Cílem práce je porovnání východní a západní křesťanské asketické praxe zaměřené na poslušnost, čistotu a chudobu, tj. evangelijní rady, v díle kardinála Špidlíka. Právě dílo Špidlíka je významným pramenem pro tuto tematiku. Jako znalci východní tradice a současně jako členu jezuitského řádu, jsou mu, teologovi nerozdělené církve, obě spirituality velmi blízké. Následně analyzuji možnosti laiků žít dle těchto rad, což je rovněž pojící linií celé práce. V neposlední řadě si práce klade za cíl pomocí sekundární literatury reflektovat Špidlíkovo pojetí evangelijních rad a také možnosti laiků na základě těchto rad. Klíčová slova křesťanská spiritualita, askeze, poslušnost, chudoba, čistota, laik, evangelijní rady
|
|
|
Dějiny kláštera Kladruby
Lexová, Alena ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Významná kulturní památka klášter Kladruby se nachází v západních Čechách, v okrese Tachov. Leží na trase z Plzně na Rozvadov, přesněji třicet kilometrů západně od Plzně a pět kilometrů jižně od Stříbra. Osudy obce i kláštera jsou pevně provázané. Středověk pro ně byl dobou rozkvětu a významnosti. K výraznému rozkvětu Kladrub přispěla výhodná poloha při norimberské zemské stezce a nalezení stříbrných rud v okolí. Proto již v roce 1230 Václav I. povýšil Kladruby na město, a tím získaly městská privilegia (jako třeba právo konat trhy, právo hrdelní a právo várečné) jako jedno z prvních sedmi sídel v Čechách. Díky bohatství stříbrných rud byla nedaleko od Kladrub koncem 12. století založena hornická osada Stříbro. Samotný klášter benediktinů, který je nejstarší v Čechách, byl založený roku 1115 přemyslovským knížetem Vladislavem I. Ten je zde také pochován, a je tak jedním z několika málo českých knížat pohřbených mimo Prahu. V období 12. až 14. století byl klášter jedním z nejdůležitějších článků církevní moci nejen v západních Čechách, ale i v celém království. Klášter sehrál významnou úlohu i v příběhu a tragédii Jana Nepomuckého. Václav IV. uvažoval o tom, že by v Kladrubech zřídil biskupství, aby omezil moc pražského arcibiskupství. Právě Jen Nepomucký mu to svým jednáním z pozice generálního...
|
|
|
Otec západního mnišství Benedikt z Nursie
Valová, Terezie ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Summary: OTEC ZÁPADNÍHO MNIŠSTVÍ BENEDIKT Z NURSIE FATHER OF THE WESTERN MONASTICISM ST. BENEDICT OF NURSIA TEREZIE VALOVÁ Tato práce se zabývá "otcem západního mnišství" Benediktem z Nursie. Úvodní část zpracovává dobu, která předcházela Benediktově a ve stručnosti ukazuje rané podněty, které vedly ke vzniku křesťanského mnišství. Základem byla asketická praxe provozována jednotlivci či skupinami mimo křesťanskou obec, která rychle pronikla v rané církvi mezi křesťany a zakotvila v rodícím se mnišství, jako důležitý aspekt monastického způsobu života. Klíčovou části práce je život Benedikta, o jehož svědectví píše v 6. století papež Řehoř Veliký ve svých Dialozích. Tato práce sepisuje zlomek legendárních Řehořových příběhů Benediktova života, které hrály rozhodující úlohu na životní cestě Benediktově a ukazují muže zbožného, pevného ve ctnostech, otevřeného lásce, oddaného Bohu a prostoupeného duchem všech spravedlivých. Závěrečná část práce se obrací k odkazu, který Benedikt po sobě zanechal a poukazuje na výjimečnost jeho spirituality, jež se odrážela i v běžných stránkách lidského života a také dnes má mnohé co říci nejen povolaným služebníkům Boha v mnišských řadách, ale i mimo ně a rovněž může sloužit jako inspirace světu světskému. Výchozí literaturou pro tuto práci byly prameny, které zpracovávají...
|
|
|
Pohled na křesťanskou askezi a její význam pro duchovní život podle Sv. Terezie od Ježíše
Bušková, Magda ; Sládek, Karel (vedoucí práce) ; Lorman, Jaroslav (oponent)
Záměrem práce je seznámit s pojetím křesťanské askeze a jejího významu pro duchovní život podle sv. Terezie od Ježíše. Positum práce je vymezeno třemi hlavními díly sv. Terezie: Život, Cesta dokonalosti a Vnitřní hrad. Předmětem analýzy je Tereziin život, intelektuální reflexe a její konkrétní rady. Schéma práce je strukturováno třemi oblastmi: Tereziinou asketickou formací, asketickým programem reformy a askezí tereziánské modlitby. Teoretickým východiskem celé práce je stanoveno rozlišování aktivní a pasivní askeze a jejich přítomnost v dílech svaté Terezie. Za pomoci této metodologie jsou analyzovány Tereziiny projevy duchovního života a její nauka. Asketická formace Terezie je sledována v jejích dvou životních etapách, nejprve v období před vstupem do kláštera Vtělení, a poté po vstupu do kláštera Vtělení. Asketický program reformy předkládá tereziánskou triádu vzájemné lásky, oproštěnosti od všeho stvořeného a pokory. Poslední část práce se zabývá askezí modlitby podle svaté Terezie, v níž jsou představeny základní aspekty tereziánské modlitby. Asketické etapy modlitby jsou zkoumány podle schémat nacházejících se v dílech Vnitřní hrad a Život. Klíčová slova Askeze, aktivní, pasivní, Terezie, modlitba, pokora, oproštěnost, láska, reforma, sebezápor
|
|
|
Keltsko křesťanská spiritualita v období raného středověku
LEBAROVÁ, Dorotea
Tato práce se věnuje křesťanské tradici v Irsku a severozápadním Skotsku v období 5. až 12. století. Práce je rozdělena na dvě části. První je jakýmsi úvodem do historického a kulturního kontextu. V druhé části jsem použila religionistický model pana Ninina Smarta, který dělí náboženství do 7 dimenzí. Jsou to dimenze doktrinální, mytologická, rituální, sociální, etická, emocionální a umělecká. V každé z těchto dimenzí rozebírám povětšinou čtyři témata typická pro keltsko-křesťanskou tradici a na nich ilustruji jedinečnost této tradice. Ta tkví ve vysoké schopnosti inkulturace křesťanství a zároveň ve schopnosti rozvinout nové inovativní přístupy. Mezi tyto nové přístupy patří např. zavedení soukromé kající praxe, fenomén poutnictví nebo propojenost klášterního života s apoštolátem.
|
host ::
RSS.